Příběhy
Marioneta VIII. část
Poslední díl Matovy SF povídky na pokračování je poklidnou tečkou za jedním nanejvýš zamotaným dějem, který však končí jaksi bez katarze. Dozvíte se ale, proč se celá povídka jmenuje Marioneta, respektive potvrdí se Vám podezření, pokud jste to již tušili. Závěr navíc otevírá dveře dalším pokračováním, takže se možná s Isaacem Cobybelem nejen na Splatu ještě setkáte a můžete spolu s ním zamyslet. Přeji inspirativní čtení.
Marioneta VII. část
Předposlední díl Matovy SF povídky na pokračování si pro nás uchystal nejedno překvapení. Základní pravidlo konspirace říká, že nic není takové, jak to ve skutečnosti vypadá a jedna z prvních podstatných věcí, které život člověka naučí je, že většinou nic neběží ve výsledku tak, jak se to plánovalo.
Marioneta VI. část
K dobré SF pro mnohé neodmyslitelně patří nové vynálezy, které více či méně ovlivňují vývoj lidstva i děje daného díla. V Matově povídce na pokračování, která se nám nedávno nenápadně přehoupla do své druhé půle, se dnes jednoho takového vynálezu dočkáme. Je jím Porta, kterou se Matovi povedlo popsat zajímavěji a "vědečtěji" než Star Gate ve stejnojmeném seriálu, což sice nebylo zase tak těžké, ale na začínajícího autora je to rozhodně výkon. Ti, kdo dávají přednost vývoji špionážní zápletky také nebudou ochuzeni (v tomto žánru je obzvláště důležité sledovat náznaky). Přeji inspirativní čtení.
Marioneta V. část
V této části Matovy SF povídky na pokračování se Isaac setká s tajemným Duchem a zjistí, že to není chlap. Kdyby byla čeština v tomto směru lépe vybavena, mohl to vědět dřív. Na výrazy jako "duchna" raději ani nemyslete. Mnohem zajímavější je návštěva hlavního hrdiny v domu služeb, což je eufemismus pro luxusní bordel. Pokud jste tedy zvědaví, jak si budoucí katolický kněz představuje futuristický SF hampejz pro vybranou klientelu, pak rozhodně čtěte dál.
Marioneta IV. část
Čtvrtá část Matovy povídky na pokračování bude kratší než obvykle o to však napínavější. Dozvíte se v ní trochu více o Isaacových ideálech, vztahu k pravdě a především jak rychle a nenápadně je schopen svést vnitřní boj sám se sebou, aby mohl splnit svůj úkol a přitom to ve zdraví přežít. Přeji příjemné a inspirativní čtení.
Marioneta III. část
Třetí část Matovy SF povídky na pokračování bude veskrze špionážní. Ne, že by předchozí dvě úvodní části postrádaly prvky napětí, očekávání a překvapení, ale teprve teď dostal děj náležité grády. Navíc, když okořeníte inteligentní příběh nevtíravými hlubokými myšlenkami, tak více si snad fanoušek kvalitní SF již ani nemůže přát. Zvláště, když se mu něčeho takového u té filmové i seriálové zoufale nedostává. Přeji příjemné a inspirativní čtení.
Marioneta II. část
Po krátkém úvodu do světa, který stylem nemálo připomíná klasickou literární SF, a seznámení s hlavní postavou se dnes více ponoříme do děje. Isaac se setká s ředitelem Kurosawou a dozví se rovněž více o pozadí jeho záhadného vzkazu i smyslu hry, kterou s ním vyšší místa rozehrála. To je však pouze začátek a Isaac může být rád, že má alespoň možnost zvolit si svou roli.
Marioneta I. část
Po delší odmlce tu máme další Matovu autorskou povídku na pokračování. Tentokrát však nejde o žádnou republikaci jinde vydaného kusu jeho rané tvorby, ale premiérové vydání mnohem autorsky mnohem vyzrálejšího dílka navíc z jeho oblíbeného žánru SF. Seznamte se tedy v první části s hlavní postavou i zajímavými a podnětnými myšlenkami. Přeji inspirativní čtení (Augustus).
Mrzutý Ignác
Člověk toho ví o svých dávno zesnulých příbuzných trestuhodně málo. Kupříkladu otcův strýc Ignác byl v našem rodinném kruhu zmiňován výhradně jako nerudný kmet oplývající udivující sbírkou vycpanin a nadpřirozeně výkonnými hlasivkami. Z té příčiny, že se do famílie pouze přiženil, byl jeho původ po léta předmětem sporů. Po boku tety Růženy stanul v červenci roku 1920. Tvrdil sice, že po skončení války přišel pěšky z Terstu, avšak jeho pozoruhodná znalost ruštiny a čínštiny zavdávala podnět ke spekulacím. Ve vypjatých okamžicích, jako třeba upadne-li vám na nohu kovadlina, upřednostňuje člověk kletby v jazyce mateřském. On tak činil výhradně maďarsky.
O bohatýru Čurinovi, kterak si přídomek Prilavkin vysloužil
Bylo nebylo...
Za sedmero horami, sedmero řekami a jedním polárním kruhem ležela carokrásná země. Země, kde zítra již znamenalo včera a listopad byl už v říjnu. V jednom zapadlém koutě té země ležela vesnice, na vesnici ležel sníh a na jejích obyvatelích ležela chandra. Obzvláště v noci. Nejvíce pak v noci z dvacátého listopadu na patnáctý leden.
