Po otázkách zbyl otazník
Otázky Václava Moravce na ČT1 a ČT 24 se v neděli 28. 8. věnovaly mj. i problematice ocenění bratrů Mašínů. Je to v poslední době téma, jež kromě škrtů v nejrůznějších oblastech společnosti ji polarizuje na nesmiřitelné tábory.
Mám pocit, že Česká televize svým příspěvkem jenom přilila pověstný olej do ohně. Proti sobě totiž zasedli ministr Obrany ČR, A. Vondra, který udělil bratrům Mašínům řád Zlaté lípy za údajné hrdinství, a P. Kováčik za KSČM. Celou dobu jejich diskuse jsem se neubránil myšlence, že něco je tu špatně.
Nemohu se doteď zbavit dojmu, že Česká televize namíchala občanům černobílý koktejl, kdy byl spor o pohled na bratry Mašíny transformován do zástupce „demokratické pravice“ versus zástupce „nedemokratické levice“. To asi, aby si „všichni slušní občané této země“ uvědomili, že stát v kauze bratří Mašínů proti jejich vyznamenání je ztotožňováním se s postoji KSČM.
Proč se v debatě neobjevili nekomunističtí odpůrci vyznamenání bratrů Mašínů (V. Bělohradský, M. Kačor, J. Hanák, popřípadě někdo z příbuzných obětí bratrů Mašínů a jejich společníků)?
Možná proto, že by se debata mohla posunout někam, kam se vedení ČT rozhodně nechce dostat. Totiž, že ministr Vondra svévolně překrucuje zákon (občanská válka tehdy nebyla, ani jakákoli jiná válka na území ČSSR, bratři Mašínové nebyli partyzány a neexistuje zákon, jenž by legitimizoval zavraždění odzbrojených neozbrojených lidí. Navíc, režimy se mění, ale loupežná vražda zůstává loupežnou vraždou).
V knize M. Kačora: Svědomí hrdinů je mj. doložen rozhovor s J. Mašínem, který ospravedlňuje smrt svých obětí tak, že patřily na špatnou stranu barikády a byly vesměs ozbrojené. Již ale nedodává, že povětšinou byly před smrtí odzbrojené a obrany neschopné. Zajímavá je tato jeho replika na adresu pokladníka Rošického: „…Před svou smrtí se přiznal, že byl milicionář, za což také získal vyznamenání…“ Pokud by byl zastřelen při přetahování o zbraň, asi by si vrah se svou obětí takto nepoklábosili…
Vůbec mi ze strany odpůrce ocenění chyběla řada argumentů. Bezzubě okomentoval, že matka bratrů Mašínů byla údajně v KSČM, což A. Vondra okamžitě popřel jako mylnou informaci, ale vůbec se nedotkl postavy Ctibora Nováka, jenž sehrál v „odboji“ bratrů Mašínů významnou roli.
V knize M. Kačora: Svědomí hrdinů je na s. 138 přefocený dokument dokládající, že kapitán Novák dal v červenci 1945 ve Frývaldově ze své zvůle popravit dva mladě Němce, bratry Haukeovy (obětem bylo 15 a 16 let). Zřejmě KSČM není stále připravena čistit své chlévy a mluvit o nepříliš světlých stránkách své historie. Je to škoda už proto, že by i bratři Mašínové a s nimi M. Paumer, V. Švéda či Z. Janata ad. vypadali trochu jinak, než je dnes v kursu.
Zatímco se pánové Vondra s Kováčikem přeli o indoktrinaci, celý pořad vyzněl až žalostně jednostranně. Aspoň pro mě. A. Vondra se jen spokojeně usmíval, že od zástupce KSČM ani nic jiného nečekal, a že by ho překvapilo, kdyby komunista s ním, vrcholným demokratem, souhlasil. Tohle neměla Česká televize připustit. Byla to jasně nevyvážená diskuse, zvlášť, vezmu-li v úvahu, že k jiným tématům je často přibráno rozmanité názorové spektrum včetně odborníků. Toto téma by si zasloužilo dozajista účast lidí typu filosofa a politologa M. Znoje, ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, Daniela Hermana, autory knih o činech bratří Mašínů, O. Rambouska na jedné a M. Kačora na druhé straně, sociologa a filosofa V. Bělohradského a i zástupců jednotlivých parlamentních stran s tím, že chybět by nemuseli ani V. Havel a V. Klaus. Taková debata by ale mohla mít na obraz bratrů Mašínů u veřejnosti, zvláště té, jež o nich nic neví, „neblahé následky“. Škoda. Věřil jsem, že minimálně Otázky Václava Moravce jsou ostrůvkem svobodného nezaujatého myšlení.
Odkazy na vybrané články, kde je kauza Mašínů vnímána odlišně od postoje vlády ČR:
Mašínové nejsou hrdiny. Šlo jim o vlastní blaho, ne o vlast (politolog Jan Bureš)
Mašíni aneb Jak se dělá fetiš (filosof a sociolog Václav Bělohradský)
Komu řád a komu neřád (student politologie, Marek Řezanka)
Za ministra Vondru se z duše stydím (textař a spisovatel Jan Krůta)
eA
potvrzeno
Pokud mám věřit tomu, na čem se v Hydeparku na ČT 24 shodli historici na obou stranách, tak matka Mašínů byla v KSČ a po roce 48 tam vstoupila. Stejně tak se Ctirad Mašín pokoušel dostat na vojenskou školu, kde by samozřejmě musel přísahat věrnost státu, nosil by uniformu a byl by tak "oporou režimu". Dle Paumerovy zvrácené ideologie by to z nich obou dělalo legitimní cíle odboje, vlastně legitimnější než všechny oběti Mašínů dohromady.;)
Politik není historik
Ještě chci doplnit