Nadějný počin lidovců
Zdá se, že po odchodu Kalouskova křídla z KDU-ČSL se tato strana vrací k tradiční konzervativní politice s důrazem na rodinu, vzdělání a sociální systém. To je rozhodně parketa, která této straně sluší mnohem více než dřívější orientace na otázky obrany s rozhodováním v oblasti zbrojních zakázek, která byla typická právě pro Kalouskovo křídlo strany.
Předseda Pavel Bělobrádek spolu s místopředsedou Marianem Jurečkou předali ve Sněmovně Petici proti nespravedlivé důchodové reformě.
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-belobradek.php?itemid=14096
Je sympatické, že i v době, kdy se tato strana neúčastní přímo dění v Poslanecké sněmovně, nepřichází pouze s kritikou, ale i s vlastními návrhy řešení.
Za zcela zásadní považuji jejich zohlednění výchovy dětí v průběžném důchodovém systému jako promítnutí pochopení principu jeho fungování. Zdá se, že představitelům KDU-ČSL jako jedněm z prvních dochází, že průběžný systém nefunguje ani na principu spoření, ani na principu pojištění, ale na principu, kdy výdělečně činný člověk souběžně odděluje část svého příjmu svým předkům a část potomkům, aby později jeho potomci mohli v tomto principu nadále pokračovat.
Stejně jako sedlák nemůže pouze sklízet, ale musí i zasévat, stejně tak nemůže člověk očekávat ve stáří sklizeň, pokud v jaře svého života nezaseje a do sklizně nevytrhává plevel, nehnojí a nezavlažuje. Ledaže by se chtěl přiživit na sklizni jiného sedláka. (Jak lapidárně komentovala jedna dívenka pro Magazín Dnes+TV: "Důchodce mají živit jeho děti. Pokud je nemá, musí si ochočit jiného člověka.")
Lidovci navrhují, aby sociální odvody byly různě vysoké podle toho, kolik dětí člověk v daný okamžik vychovává. Pokud žádné dítě nevychovává, platil by místo dnešních 28% hrubé mzdy o 3% více, pokud dítě vychovává, pak by platil za každé dítě o 3% méně. Výhodou tohoto řešení je, že rodičům zůstane více peněz v době péče o děti, sníží se tak velký rozdíl v životní úrovni lidí s dětmi a bez dětí, čímž se o něco sníží ekonomická bariéra početí prvního i dalších dětí. Z pohledu vztahu bezdětného a člověka s dětmi a principu průběžného systému to ve skutečnosti znamená: Já, bezdětný, budu v době, kdy ty pečuješ o děti, trochu více platit na zajištění našich předků. A zato budu mít nárok na to, aby mě tvoje děti ve stáří živily.
Pokud by lidovci doplnili svůj návrh o druhou stranu mince, tj. o nárok na o něco vyšší důchod pro rodiče, kteří pracovali a vychovávali děti, pak by problém průběžného důchodového systému vyřešili i z hlediska stability při demografických výkyvech. Takové opatření by totiž zajistilo, že v době, kdy by v důchodu byla generace s nízkou porodností a tudíž s méně plátci do systému, by celkové nároky na důchody z průběžného systému byly nižší, než pokud by byla v důchodu generace s vyšší porodností.
To by velmi vyztužilo stabilitu průběžného systému. V průběhu času by se tak měnil poměr čerpání důchodů z průběžného systému a z kapitálového. Pokud by byla v důchodu generace s nižší porodností, podíl kapitálového systému by vzrostl (bezdětní by si částečně spořili ve fondech), jakmile by se porodnost vyrovnala, mohl by i podíl kapitálového systému poklesnout a dostatečný počet plátců by dokázal své důchodce uživit v průběžném systému.
Převzato z rusy.blog.idnes.cz
eA
že by?
Že by se z Lidovců stávala slušná strana se sociálním cítěním?
Studoval bych výroky Bělobrádka důkladněji
RE: Marek
Až tak? V tom případě je to velmi hnusné a zároveň velké zklamání. ČSSD potřebuje demokratickou konkurenci na levici, přinejmenším v sociální oblasti, pokud má u nás levice dobře fungovat. Doufal jsem, že by tuto roli po odchodu odpadu do TOP09 mohla alespoň zčásti plnit KDU-ČSL.
Bohužel je to
nová strana
Založení nové strany bohužel není jen problém peněz a strategie. Pokud to nemá být účelová rychlokvaška či něco, co se sveze na vlně revoluce, tak je to především běh na dlouhou trať v minovém poli. Problém je také v sestavení týmu poctivých, důvěryhodných a kompetentních lidí, což dokáže prověřit pouze čas.
Kudy...
nevím...nevím
Zemanovi od podrazu jménem Opoziční smlouva nevěřím. Též na mne působí jako člověk, který své osobní ego klade nad ideály i zájmy své strany, což je pro politika jasně diskvalifikující. Hnutí za přímou demokracii...jak sleduji jejich a podobné aktivity na facebooku, vzbuzují ve mně naopak dojem naivních idealistů, kteří jsou příliš s hlavou v oblacích, než aby zvládli nezakopávat o vlastní nohy.
Zeman je ekonom, hnutí nadějí
oposmlouva
Pro mne byla opoziční smlouva především pošlapáním principů demokracie (příklad kdy slogany hlásané před volbami po nich již neplatí) a především cynickým rozdělením moci mezi dvěma nejsilnějšími politickými subjekty, které nejen znevýhodnilo systém v neprospěch menších stran, ale zejména zaplevelilo státní správu korupcí, klientelismem a neprůhledným kamarádíčkovstvím bez ohledu na stranickou přílušnost (tedy volební programy a ideály). Vždy budu mít raději vratkou koalici a politickou scénu rozhádanou kvůli programu...tedy ideím a zásadám, než stabilní režím stojící na lžích, volebních podvodech a cynickému rozparcelovávání si státu mezi naoko proti sobě jdoucími stranami.
Že by tato koalice stála na idejích a zásadách?
RE: Marek
Samozřejmě jsem nemyslel tuto pseudokoalici, která je suverénně nejhorší porevoluční vládou. Jen mi politika tvrdého mocenského cynismu ve stylu opoziční smlouvy nepřijde jako (vhodná) alternativa.
vratkost koalic
Mimochodem vratkost křehkých koalic v poslední době je dle mého názoru zčásti rovněž dědictvím zemano-klausovské opoziční smlouvy. Tohle cynické rozparcelování moci krom jiného též cíleně zabetonovalo politický systém u nás a dost ztížilo menším stranám možnost dostat se do poslanecké sněmovny a udržet se v ní. To vše ve prospěch těch velkých. Což nejen omezilo prospěšnou politickou konkurenci, ale ještě zhoršilo excesy, kdy se do sněmovny dostane na vlně populismu totálně nevyzrálá strana či rovnou podnikatelský projekt na jedno použití typu VV. V situaci, kdy představitelé takové partaje vidí, že v příštím volebním období se do sněmovny již nedostanou a patrně upadnou v zapomnění, tak mají mnohem větší tendence hrát na krátkodobé cíle popřípadě do různé míry sprostě vydírat, jelikož zkrátka již nemají moc co ztratit.
K opoziční smlouvě