Motýlek
Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu Henriho Charriéra. Kniha vyšla v roce 1969 a autor až do své smrti tvrdil, že se jedná o autobiografii. Vše bylo ale ve skutečnosti jinak.
Ve Francouzské Guayaně je věznice, v níž si odpykávají trest nejhorší zločinci. Tamní podmínky jsou nelidské, režim tvrdý a naděje na únik žádná. Vězeň, přezdívaný Motýlek se však odmítá vzdát, právě úvahy o útěku jsou tím, co ho drží při životě. Na svou stranu získává i slabošského, intelektuálně založeného vězně Degu, jež byl odsouzen za padělání peněz. Několik nepodařených pokusů vynáší Motýlkovi tvrdou samotku. Přesto se odmítá vzdát své myšlenky na svobodu.
Charriér byl skutečně odsouzen k doživotním nuceným pracem na Ďábelských ostrovech, tím ale veškerá podobnost mezi ním a Motýlkem končí. Dále se příběh autora spíše shoduje s osudem další filmové postavy – padělatele Degy, kterého ve filmu ztvárnil Dustin Hoffman. Charriér velkou část trestu strávil jako dlouholetý strážce táborové latríny. V roce 1945 byl přeložen na málo střežené místo na pevnině, odkud prostě odešel.
Skutečným Motýlkem byl francouzský válečný hrdina Charles Brunier (vyznamenán válečným křížem za statečnost v bojích o Sýrii za 1. sv války), který byl odsouzen za vraždu. Měl skutečně vytetovaného motýla na paži a z pracovního lágru na ostrovech prokazatelně utekl celkem pětkrát. Při posledním útěku v roce 1940 se dostal do Mexika, kde se připojil k francouzské armádě a bojoval proti nacistům. Jako pilot stíhačky získal další vyznamenání a nakonec se dožil 105 let v domově důchodců nedaleko Paříže.
Film můžete vidět v sobotu 13.8. od 22:15 na ČT 1
eA
zajímavé
To jsem o autorovi nevěděl, že měl asi nevyrovnaný vztah sám k sobě a proto si rád hrál na někoho, kým ve skutečnosti nebyl.