Šluknovský
Aktuální zamyšlení nad situací, která se pro nás všechny může stát časovanou bombou s velmi nebezpečnými následky. Odsuzuje rasismus, ale zároveň upozorňuje na jeho dnešní kořeny. Neboť to nejsou ani tak předsudky jako spíše svévolné upřednosťnování určitých skupin a jejich zájmů nad ostatními, co dnes plodí nenávist, která se ukládá z generace na generaci, aby jednou vybuchla a hluboce zranila všechny. Zvýhodňované i ukřivděné.
Nevesely, truchlivy jsou na Šluknovsku kraje,
generace menšiny, zde pro kriminál zraje.
Ach, Slunéčko, Slunéčko, je to barvou kůže?
Kdepak, hloupý člověče, výchova za to může.
"Co s tím ale udělat?"oslovil jsem vrbu.
"Lidi do ghet nestěhovat, přistřihnout křídla trhu.
Stejné zákony pro všechny, práva i povinnosti,
lžiprávní příživníci všem škodili již dosti."
Tvrdě vrbu ztrestala z úřadu ruka lidská,
sekerou ji podťala, prý byla rasistická.
Sice jen pravdu říkala, leč chápala ji mylně.
Diskriminovat lze od mala, ale jen pozitivně.
Epilog:
Myslíte, že může být diskriminace vůbec pozitivní?
Balada o nálepkách
Jinak jde o oxymoron