Články autora "Květoň Zahájský"
Dopis Ježíškovi
Nevím jak vám, ale mně Ježíšek ještě nikdy nepřinesl to, oč jsem jej žádal.
Ne, že by nenosil nic, v tom se ho musím zastat. Ale, vždycky když mu napíšu, že mi má nadělit pod stromeček poslední model Ferrari, balík akcií ČEZu a o třicet let mladší manželku, pokaždé tam najdu papuče, kulicha a šálu. Buďto je Ježíšek velkým šprýmařem, nebo mi dělá schválnosti, protože nevěřím na jeho taťku.
Kritik
Květoňovo vtipné veršování o úskalích literární kritiky neznámého autora.
Dalimil a Alžběta
Moje matka, Alžběta Štrekholcová - Šáhlá, se proslavila jako varietní umělkyně. Byla angažována v cirkuse Roland, coby Eliza Leones - nejsilnější žena světa. Její číslo spočívalo v rovnání podkov, ohýbání pohrabáčů a zápase s kromobyčejně divokým a lstivým medvědem grizzlym. I ten nejtupější duch se citelně osvěžil pohledem na toto divoké zvíře a atletka byla zahrnována obdivem publika. Zde se také seznámila s Dalimilem Šáhlým, jenž oděn v medvědí kůži představoval zmíněného dravce.
Zahradní párty
Ti, kteří jedinečný styl Květoně Zahájského znají, již tak trochu vědí, co mohou od povídky očekávat, a proto je nepřekvapí, že zvolený obrázek jaksi nejde příliš dohromady s představou, jakou má o takové zahradní párty většina z nás. Květoňova fantazie se však zcela vymyká veškerým představitelným možnostem běžných smrtelníků, což je také důvod, proč jeho dílka číst. Krom toho, že jsou třeskutě vtipná.
Žvacholcův axiom
Na světě jest drahně, pro život obyčejného člověka, ne zcela nezbytných institucí. Když bychom si dali práci s jejich vypočítáváním, tu bychom pohříchu zjistili, že všechny. V jedné z nich byl zaměstnán Milivoj Žvacholec. Postavou připomínal kosodřevinu napadenou kůrovcem. Jeho nezdravě šedá pleť byla natolik posetá uhry, že připomínala mixážní pult nahrávacího studia. Chodil-li, činil tak nepřirozeně shrben; dílem z ustavičného sezení u počítače, dílem pak z toho důvodu, že to management rád viděl.
Podzimní haiku
Je to kratičká báseň s překvapením a svým způsobem brutální pointou. Čtěte a uvidíte.
Lacek Netopír
Strýček Ivan působil dojmem, že jej vymyslel spisovatel Čechov. Příjmením se jmenoval Racek, měl tři sestry, višňový sad a cukrovku. Mohlo by se zdát, že onemocnění diabetes s dílem Antona Pavloviče nijak nesouvisí. Když ale prozradím že Ivan chybně vyslovoval souhlásku er, pročež namísto „cuklu“ používal ku slazení „Sachalin“, mnohým se rozjasní, a bystřejší čtenář nadto pojme podezření že i s příjmením musel mít jmenovaný těžkosti. A skutečně. V širokém okolí byl znám výhradně jako Lacek. Lacek Netopýr.
Štětivec
Mojmír Bašta je mým dlouholetým kolegou a programátorem. Otravná práce. Je to, jako když jste nemocní, koukáte celý den z okna a zrovna nikdo nejde. Tuhle jsem jej přistihl, jak si v poněkud nebezpečném záklonu svlažuje oči záhadnými kapkami...
Došel cukr
Jsem vědec. Entomolog. Zkoumám, přednáším a publikuji. V oblasti řádů všenek a třásněnek jsem uznávanou kapacitou. V praktických záležitostech zůstávám však poněkud nepraktickým, pročež drobné práce zajišťující chod domácnosti obstarává manželka. Neříkám že dobře.
Zejména její metodika ukládání šatstva se vyznačuje svéráznou logikou, již jsem si ani za těch dvanáct let společného soužití nedokázal osvojit. Ale budiž. Ona mi rovněž nehovoří do taxonomie hmyzu blanokřídlého. Zato svátky, narozeniny a rodinná výročí vede v patrnosti až pedantsky důsledně.
Mrzutý Ignác
Člověk toho ví o svých dávno zesnulých příbuzných trestuhodně málo. Kupříkladu otcův strýc Ignác byl v našem rodinném kruhu zmiňován výhradně jako nerudný kmet oplývající udivující sbírkou vycpanin a nadpřirozeně výkonnými hlasivkami. Z té příčiny, že se do famílie pouze přiženil, byl jeho původ po léta předmětem sporů. Po boku tety Růženy stanul v červenci roku 1920. Tvrdil sice, že po skončení války přišel pěšky z Terstu, avšak jeho pozoruhodná znalost ruštiny a čínštiny zavdávala podnět ke spekulacím. Ve vypjatých okamžicích, jako třeba upadne-li vám na nohu kovadlina, upřednostňuje člověk kletby v jazyce mateřském. On tak činil výhradně maďarsky.
O bohatýru Čurinovi, kterak si přídomek Prilavkin vysloužil
Bylo nebylo...
Za sedmero horami, sedmero řekami a jedním polárním kruhem ležela carokrásná země. Země, kde zítra již znamenalo včera a listopad byl už v říjnu. V jednom zapadlém koutě té země ležela vesnice, na vesnici ležel sníh a na jejích obyvatelích ležela chandra. Obzvláště v noci. Nejvíce pak v noci z dvacátého listopadu na patnáctý leden.
...brej večer
Nedávno jsem nalezl ve své pozůstalosti školní sešit nadepsaný Občanská výchova. Uvnitř se, oproti očekávání nenalézal návod, kterak se zocelit četbou sovětské literatury a jakými budovatelskými činy zasadit smrtelnou ránu imperialistickým štváčům číhajícím na hranicích na naše zakolísání.
Jéňa Lódal
Já vím. Je to dlouhé a ještě cizojazyčné.
Ale zato poučné.
Pro folklórní badatele je tu na pomoc slovníček.
Kari
Považuji se za gurmána, a to v každém smyslu toho slova. Pravda, dokážu nalézt uspokojení i v pokrmech zcela prostých, jako jsou třeba škubánky nebo podkrkonošské kyselo, mojí vášní však jsou jednoznačně exotická jídla. Dokázal bych se utlouct po syntéze chutí a barev Tandoori Murgha či tajemném skupenství omáčky v Mughlai Shami Kabab.
GPS
GPS navigace usnadňuje řízení v neznámém prostředí, včas upozorňuje na změny směru nebo na správné zařazení do jízdního pruhu.
Osudová
Máte rádi klasické detektivky americké drsné školy? Dnešní příběh se na tento subžánr zřetelně odkazuje, i když pojetí je tak trochu jiné, přesto byste se u čtení měli výborně bavit. Další popisování nemá cenu. Užijte si českou drsnou školu Květoně Zahájského.
Humorista
Vždy jsem obdivoval vypravěče anekdot, autory veselých historek, a humoristy vůbec.
Sám jsem, z času na čas, zažertoval. Pravdou však je, že moje šprýmy přiměly k smíchu jen velmi málo lidí. Nepočítám-li sebe, tak vlastně nikoho. Zamanul jsem si proto, že přijdu této záhadě na kloub.
Raphanus sativus
Tento příběh je inspirován skutečnou událostí, ať už vám Tonda jakkoli bude přísahat, že se jedná o prachsprostou pomluvu.
Miluji vůni zrajících sýrů. Nezaleknu se ani odéru Teplické minerální vody a v čerstvě pohnojeném poli cítím typickou vůni venkova.
Vegetarián
Všechno, co jste kdy slyšeli o vegetariánech, nemusí být nutně pravdou.
Neobávají se, že budou pohřbeni do masového hrobu, neodsuzují sexuální praktiky sado-maso, neignorují masmedia a ani období vlády T.G.M. nenazývají dobou temna.
Vesměs jsou to lidé plaší až ostýchaví. Čtou naučné knihy, mají podivínské koníčky a při rozhovoru, v nesrozumitelně košatých souvětích, užívají zhusta cizích slov, aby tak nenápadně demonstrovali svoji intelektuální převahu.
Jijoty
Rozverná nápaditá báseň, která ve spojení s odzbrojujícím epilogem funguje jako záludná past na pseudointelektuály.
Tarif
Jednoho krásného dne mě na ulici nečekaně oslovila nápadně veselá slečna v přiléhavém tričku, s nejdelšíma nohama, jaké jsem kdy viděl. Usmívala se tolik, až to vypadalo, že má náušnice v koutcích úst a zajímala se, jaký mám tarif. Přišlo mi to zvláštní, neboť jsem se právě chystal položit jí nachlup stejnou otázku.
Tajemné kosočtverce v obilí
Ve čtvrtek dvanáctého srpna večer nalezl akademický malíř Izidor Popelec v elektronické poště svého počítače naléhavou zprávu. Stálo v ní:
Tak pravil Šourek
Svědci Jehovovi, podobně jako mouchy masařky, se vůči mně ničím zlým neprovinili.
Přesto jsem po zralé úvaze nabyl přesvědčení, že je lépe potkávat se s nimi výhradně mimo byt a pokud možno, jenom vzácně až ojediněle. Ne, že by mi snad Jehovisté často padali do polévky. Ani mi nemytýma nohama nepošlapali řízek, leč v neodbytné dotěrnosti daleko předčí zmíněný hmyz. A hlavně - jsou nezapuditelní.
Věrozvěrstvo
Květoň Zahájský je čtenářům Splatu znám zejména jako vtipný vypravěč humorných příběhů, který dokáže s jazykem opravdu obdivuhodné věci (nepředstavujte si pod tím nic nemravného). V tomto dílku se Vám předvede jako veršotepec, jehož analýza vlivů módnosti východníko myšlení na kvalitu partnerských vztahů v ČR není v řeči vázané o nic méně zábavná než v próze.
Neduhy
Je tomu už nějaký čas, co jsem se znepokojením zpozoroval drobné metamorfózy svojí fyziognomie, jež nezavdávaly pražádné příčiny k optimismu, natožpak k jásotu. Rovněž přehršel mých známých mě v poslední době uváděla do rozpaků dotazy, je-li mi volno, a zda se cítím svůj. Kupodivu též zaměstnavatel, podstrkuje mi spiklenecky navštívenku s adresou korporátního ranhojiče, vyzval mě k bezodkladné návštěvě doktora. Učinil jsem žádané.