Tristania - 19.10.2010 - PRAHA - Exit Chmelnice
[* 2010/tristania-19-10-2010-praha-exit-chmelnice_00.jpg <]
**Patří rozhodně k zásadním kapelám, které v devadesátých letech pomohly definovat, dnes již poměrně uvadající styl, gotický metal. TRISTANIA se však jakémukoliv škatulkování vyhýbá a svou samotnou tvorbou hranice gotického metalu překračuje a stále překvapuje. Dokázali přežít personální zemětřesení v kapele a vydat skvělou desku „Rubicon“, která se však nevyhnula ani mnoha kritickým ohlasům. TRISTANIA se zkrátka mění, ale zároveň neztrácí nic ze své atmosférické tajemnosti a hudebního hledačství a experimentování.** Na evropské turné si TRISTANIE přizvala stylově spřízněné holanďany ASRAI a polské UNSUN. Předkapely pravda dokážou někdy překvapit a jejich pobyt na pódiu není pak promarněným časem, ale to rozhodně není případ právě UNSUN. Jejich studiovou práci jsem již slyšel, takže jsem tušil, do čeho jdu, ale nuda, která je zaznamenaná na obou dosud vydaných CD, se ani při živém vystoupení jaksi nevytratila. Tedy přeci jen ta půlhodinka nebyla zase až takovým průserem, ostatně ze zcela tuctového a tisíckrát omletého, jak podle šablony hraného, gotického metalu, kde skladby postrádají jakýkoliv náboj či atmosféru, se toho moc vykouzlit nedá. Zpěvačka Aya sice oko pánské společnosti přitáhnout dokázala, ale zpěvem to rozhodně nebylo. Dámy mohly naopak pokukovat na pana Mausera (ex-VADER), jenž se svou kytarou ukotven nad svým větrákem docela efektně rozvlnil své vlasy a občas potěšit nějakým tím vypočítaným kytarovým sólíčkem, ale utopen ve stereotypních melodiích, toho moc k hraní neměl. Ani publikum, posedávající různě po klubu to k pódiu rozhodně nepřitahovalo. Tam si své místo našli jen fotografové. Tahle kapela byla zkrátka lepší na pohled než poslech.[* 2010/tristania-19-10-2010-praha-exit-chmelnice_01.jpg *]
Potěšila rychlá přestavba a snad již během deseti minut nastoupila druhá předkapela ASRAI. Už při prvním pohledu jsem se trochu obával, zda to tu také nebude jen tak na zajímavou podívanou než na konečně hudební uspokojení, ale tady se zklamání nedostavilo. Kapela rozhodně svou stylovostí působila hodně extravagantním dojmem, ostatně zpěvačka vypadala, jako když utekla z reklamy na nějaký gotický obchod a snad jen basák svým civilním oblečkem do této sestavy moc nezapadal. Oproti předchozí kapele však dokázali zaujmout mnohem větší chytlavostí a i přes veškerá klišé, kterým se v gotickém metalu nelze vyhnout, působili mnohem vyzráleji a hudebně o několik mil napřed. Ještě teď mi některé songy zní v hlavě a ne a ne je vyklepat ven. Schválně zkuste zabrousit na jejich MySpace profil a poslechnout si skladby „Hollow“ či „Awaken“. U nás takřka neznámá kapela se svým vystoupením rozhodně zapsala kladně.
[* 2010/tristania-19-10-2010-praha-exit-chmelnice_02.jpg *]
Největší očekávání večera však přišlo s TRISTANIÍ. Jak si takřka nová sestava poradí se starými skladbami a jak zapůsobí nová vokalistka Mariangela Demurtas? Určitě se mnohým před začátkem honily tyto myšlenky v hlavě, ale obavy byly prolomeny hned v prvních minutách. Pozornost na sebe TRISTANIA strhnula nejhitovější skladbou z nové desky „Year Of The Rat“, která trochu povadlou atmosféru v klubu rázem zvedla o 100%. A bez jakéhokoliv zdržování následovala již letitá vypalovačka „Beyond The Veil“. Naprosto strhující a energií nabitá skladba, která mnohé posílala do extáze. Kytarista Anders se svým jistým growlingem dával hlasivkám řádně zabrat, ostatně v playlistu měl několik skladeb, kdy se ještě dostal k mikrofonu. Ale pochopitelně u mikrofonu kralovala hlavně dvojice Mariangela Demurtas a Kjetil Nordhus a myslím, že tahle dvojka definitivně přesvědčila, že TRISTANIE se po vokální stránce opět posouvá dál. Italská ďáblice přeci jen působí divočejším a živelnější dojmem než její předchůdkyně Vibeke a Kjetil zcela bez problémů přebral vokální party po Ostenu Bergoyovi. Sám se navíc do některých skladeb zapojil s kytarou-španělkou a komunikaci s publikem vzal na svá bedra. Vypadá to, že u TRISTANIE by po svých přechodech z různých kapel (TRAIL OF TEARS, GREEN CARNATION aj.) mohl již na nějaký delší čas usídlit. Naprosto skvělé pěvecké souznění přišlo ve chvílích, kdy se k oběma zpěvákům přidal ještě basák Olé.
[* 2010/tristania-19-10-2010-praha-exit-chmelnice_03.jpg *]
Výběr skladeb z nové desky proběhl hodně decentně a nejvíc dokázala zapůsobit asi baladická „Amnesia“, která je důkazem, že TRISTANIA dokáže hrát i bez epických příkras. Nejvíce skladeb však zaznělo z přelomové desky Ashes, což jistě mnoho fanoušků kvitovalo. Bohužel třeba na World Of Glass došlo jen jednou a to v přídavku v podobě skladby „Tender Trip On Earth“. Přesto strhující atmosféru TRISTANIA udržovala a skandujícím publikem jakoby se nechávala dobíjet a vymačkávala ze sebe doslova maximum. Když po dvouskladbovém přídavku už Kjetil oznámil, že to je vše co dnes večer od TRISTANIE uslyšíme, fanoušci sborovým voláním „one more song“ kapelu přeci jen na pódium „vrátili“. A blažená spokojenost byla znát z obou stran. Po rychlé domluvě tedy došlo ještě na původně neplánovaný přídavek a to „Sacrilege“.
Možná nový směr jakým se TRISTANIE vydala a výměna zpěvačky jakbysmet už mnoho fanoušků nepřesvědčuje, aby této kapele věnovali pozornost a z poloviny zaplněný klub toho byl důkazem, já jsem však stále optimistou a nechám se touto kapelou nadále unášet. Je zbytečně stále kolovrátkově pronášet „Kde jsi Vibeke?“, Mariangela svým dravějším a rockovějším hlasem rozhodně k nové tvorbě sedí víc a staré skladby zvládá bez zaváhání. Přesvědčila mně o tom nejen nová deska, ale i zcela strhující a živelný koncert. Takhle totiž upadající sláva nevypadá. A kdo na koncert dorazil, jistě mi dá za pravdu.
Setlist:
Year of the Rat
Beyond the Veil
Protection
The Emerald Piper
Down
The Wretched
Libre
Circus
Amnesia
Shadowman
Angellore
Přídavek 1:
Exile
Tender Trip on Earth
Přídavek: 2
Sacrilege
foto: David Třeška eA
**Patří rozhodně k zásadním kapelám, které v devadesátých letech pomohly definovat, dnes již poměrně uvadající styl, gotický metal. TRISTANIA se však jakémukoliv škatulkování vyhýbá a svou samotnou tvorbou hranice gotického metalu překračuje a stále překvapuje. Dokázali přežít personální zemětřesení v kapele a vydat skvělou desku „Rubicon“, která se však nevyhnula ani mnoha kritickým ohlasům. TRISTANIA se zkrátka mění, ale zároveň neztrácí nic ze své atmosférické tajemnosti a hudebního hledačství a experimentování.** Na evropské turné si TRISTANIE přizvala stylově spřízněné holanďany ASRAI a polské UNSUN. Předkapely pravda dokážou někdy překvapit a jejich pobyt na pódiu není pak promarněným časem, ale to rozhodně není případ právě UNSUN. Jejich studiovou práci jsem již slyšel, takže jsem tušil, do čeho jdu, ale nuda, která je zaznamenaná na obou dosud vydaných CD, se ani při živém vystoupení jaksi nevytratila. Tedy přeci jen ta půlhodinka nebyla zase až takovým průserem, ostatně ze zcela tuctového a tisíckrát omletého, jak podle šablony hraného, gotického metalu, kde skladby postrádají jakýkoliv náboj či atmosféru, se toho moc vykouzlit nedá. Zpěvačka Aya sice oko pánské společnosti přitáhnout dokázala, ale zpěvem to rozhodně nebylo. Dámy mohly naopak pokukovat na pana Mausera (ex-VADER), jenž se svou kytarou ukotven nad svým větrákem docela efektně rozvlnil své vlasy a občas potěšit nějakým tím vypočítaným kytarovým sólíčkem, ale utopen ve stereotypních melodiích, toho moc k hraní neměl. Ani publikum, posedávající různě po klubu to k pódiu rozhodně nepřitahovalo. Tam si své místo našli jen fotografové. Tahle kapela byla zkrátka lepší na pohled než poslech.
Beyond the Veil
Protection
The Emerald Piper
Down
The Wretched
Libre
Circus
Amnesia
Shadowman
Angellore
Přídavek 1:
Exile
Tender Trip on Earth
Přídavek: 2
Sacrilege
foto: David Třeška eA