Orphaned Land - 2.12.2011 - PRAHA - Black Pes
Deštivý páteční večer rozhodně neznačil začátek prosince, ale šlo o takový neobvyklý úkaz jako vidět izraelské ORPHANED LAND na svém prvním samostatném koncertě na pozici headlinera. A když výpravu doplnila velice zajímavá sestava kapel, minimálně blízkovýchodního původu, nebyl důvod proč otálet s návštěvou klánovického klubu Black pes.
ORPHANED LAND
MYRATH
ARKAN
2.12.2011 - PRAHA - Klub Black Pes
Do klubu jsem dorazil v dobu, kdy si již své fidlátka sklízeli frantíci ARTWEG, ale dle pozdějších referencí jsem o nic nepřišel, leč žánrově tato kapela do orientálních rytmů, které následovaly, se svým crossoverem příliš nezapadala. Nelitoval jsem tedy a raději se kochal bohatým merchandisem přítomných kapel, kde mne asi nejvíce zaujala bílá tunika, ve které na koncertech vystupuje Kobi Farhi z ORPHANED LAND (kdopak si tuhle raritku za ty dva tácky koupí?). Limitovaná edice aktuálního DVD (náhled ZDE), které bylo díky mobilní technice představováno, ve formě nádherné ilustrované knihy, to bylo taky velké lákadlo pro sběratele (zvolil jsem však klasickou edici :-)).
Že se večer nevyhne mnohým zvukovým problémům, mohla značit již přítomnost jednoho z nejhorších zvukařů v Praze, který působil v dnes již neexistujícím Exitu Chmelnice a nejspíš své „zvukařské umění“ bude předvádět v Klánovicích. Nevím, zda technické potíže přisuzovat na jeho hlavu či zvukaře přímo z tour crew či technickému zázemí klubu, ale byly to naštěstí jen mušky, které přeletěly nad jinak fantastickým hudebním večerem a bylo možné je tolerovat.
I přesto že ARKAN pocházejí z Francie, tak do exotické partičky svým hudebním projevem skvěle zapadli. Všechny ty samplované bubínky a orientální efekty vložené do temnějšího metalu pulzujícího někde mezi folk-gothic a progressive metalem, takže zajímavý a především pestrý mix, který zaujal na první poslech. A když navíc orientálními tanečky na pódium dotančila pohledná zpěvačka, bylo nutné si poznamenat další zajímavý hudební objev. Škoda jen krátkého vymezeného času (evidentně program večera směřoval k odjezdu posledního vlaku), který postihl i následující MYRATH.
Tady už to byla exotika se vším všudy, ostatně kapely z Tuniska v našich končinách jen tak nenarazíme a krátká výprava do vyprahlých pouští na vlnách progresivního power metalu prolínající ethno prvky, byla skvělým hudebním požitkem díky perfektním kytarovým sólům a chytlavým melodiím. Výtečný výkon tu podal vokalista Zaher Zorgati a potvrdil jen, že tento večer byl velice silný na kvalitní zpěváky/zpěvačky, což i vřelé (leč dosti prořídlé) publikum, dokázalo ocenit.
Bylo poznat, že ORPHANED LAND si své první samostatné turné chtějí užít naplno a fanoušky o nic neošidit, takže nechyběla speciální videoprojekce, kdy každou skladbu provázela videoprezentace. Jen díky tomuto vizuálnímu zážitku nevěděly oči co dřív sledovat. To když na singlovku „Sapari“ se na scéně objevila břišní tanečnice, to už problém co dřív sledovat, byl rázem vyřešen. Tanečnice se vrátila ještě v závěru na hitovku „Nora El Nora“ a já musel ocenit, že ORPHANED LAND dotáhli své vystoupení do nejmenších detailů. Pravda, tajně jsem doufal, že když už bylo myšleno na každičký detail, že se objeví i doprovodná zpěvačka, která na posledních albech má prostoru víc než dost, ale nezbylo než se spokojit s jejím zpěvem jen z předtočeného záznamu.
Od svého posledního vystoupení před AMORPHIS v Plzni se jejich výběr skladeb příliš nezměnil, ale samozřejmě tentokrát vzhledem k dostatečnému hracímu času si mohli dovolit i různé specialitky jako třeba akustickou baladu "The Beloved's Cry", kterou odzpíval frontman Kobi Farhi jen za doprovodu kytaristy Yossi Sassi Sa'arona. Mimochodem tenhle věčně usměvavý rarach s kytarou doslova exceloval. Kobi Farhi opět nezklamal a pohrál si se svou podobou Ježíše Krista, takže vystoupení odzpíval bosky, oděn jen v bílé tunice. Svým naprosto jedinečným a bezchybným vokálem a skvěle sehranou kapelou v zádech, dokázal strhnout publikum k hromadnému skákání v závěrečné „Nora El Nora“ (že by znal to známé: „Kdo neskáče, není Čech“?), ale i ke sborovému zpěvu. Ostatně díky osvědčeným tutovkám z desky Mabool jako jsou „The Kiss Of Babylon“, „Mabool“ či „Birth Of The Three“ to nebyl pro fanoušky žádný problém.
Skvělý a nezapomenutelný koncert, který se mohl České republice původně vyhnout, když jsem viděl plán původní turné cesty a místo pražského zastavení se mělo hrát někde v Německu. Takže velké díky pořadatelskému týmu z Obscure production, že nás o tento zážitek neochudili. Ale příště by chtělo klub Black pes využívat asi na jiný typ akcí. Black pes je jasné ZLO a určitě underground jak řemen, ale vše má své meze a mělo by mít nějakou důstojnost, což nelze říct o sálu a sociálních zařízeních (to tam za ty roky nemůžou dát aspoň dveře? :-)) Tenhle klub jsem bral vždycky jako vhodného kandidáta pro nějaké grindcorové kapely a jiné prasečiny, což nebyl zrovna tento případ. Beru to ale tak, že to byla asi jediná možná alternativa, vzhledem k původně neplánovanému vystoupení. Nutno si také přiznat, že situace s kluby v Praze to momentálně taky není růžové.
foto: David Třeška