Negative Face - 10.11.2010 - PRAHA - Futurum
[* 2010/negative-face-odehraji-jediny-a-posledni-koncert_00.jpg <]
**Jsou koncerty, u kterých neexistuje možnost – „nemůžu, půjdu příště“. A to zkrátka proto, že žádné příště nebude. To je kouzlo exkluzivních koncertů, které se pak stávají takřka povinností. Držitelé hudební ceny Anděl za album „The Garden Of Wishes“, skupina/projekt Negative Face, připravili jedinečnou příležitost poslechnout si jedno z nejlepších alb loňského roku naživo na jediném a posledním koncertě, po kterém se „Zahrada přání“ uzavře a Negative Face začnou pracovat na novém albu.** Důvod, proč kapela po vydání tak úspěšné desky nevyrazila jí podpořit na koncertní pódia, tkví samozřejmě především v tom, že se s tím ani nepočítalo. Více jak dvacet hostů, kteří se na nahrávce podíleli, bylo jistě jednodušší sezvat na jedno exkluzivní vystoupení a vlastně ani tak se nepodařilo sestavu zkompletovat.
F O T O G A L E R I E z koncertu
Už při příchodu do klubu bylo zajímavé pozorovat složení publika, kde ortodoxní metal fans byli jednoznačně v menšině. Ostatně žánrově těžko zařaditelná hudba Negative Face byla jasným předznamenáním, že si na koncert najdou cestu nejen intelektuálové a vyznavači alternativní kultury, ale třeba i celebrity, takže to vypadalo na skutečně zajímavý večírek ve vybrané společnosti.
[* 2010/negative-face-10-11-2010-praha-futurum_01.jpg *]
Jako speciálního hosta si Negative Face vybrali Honzu Homolu z kapely Wohnout, který vystoupil se svým projektem Homolka Tobolka. Pro kapelu ideální volba na rozehřátí publika a zároveň se tak vyhnuli jakémukoliv technickému zásahu do již nazvučených aparátů. Honza Homola se zapojil do stále se rozšiřující rodiny písničkářů a s akustickou kytarou nabídl své vtipné songy. Určitě se tu nedalo zbavit dojmu, že jde vlastně jen o akustickou verzi Wohnoutů, ale Honza bral své vystoupení s humorem a nadhledem a například jeho ukázka, jak písničkářům vystačí akord A mol, včetně narážek do současných rádoby písničkářů (Xindl X, Xavier Baumaxa) navodila tu správně uvolněnou atmosféru.
[* 2010/negative-face-10-11-2010-praha-futurum_02.jpg *]
Modře nasvícenou scénu v barvách alba The Garden Of Wishes prolnulo industriální intro, jež otvírá i album a to již Negative Face vtahovali publikum do své tajemné zahrady. Absence Honzy Toužimského z Arakainu byla již dopředu avizovaná (nemohl se zúčastnit kvůli vystupování v muzikálu) a tak se jeho vokálních partů ujal sám Matěj Lipský. Ten jako frontman a tahoun celého projektu dokázal svým přesvědčivým výkonem okamžitě zaujmout a skutečně vtáhnout do děje. Občas k tomu použil pár teatrálních vsuvek a myslím, že třeba svým převlekem při skladbě „Ego“ odboural nejednoho návštěvníka v sále.
Setlist byl tedy vlastně jasný a objevování Zahrady přání přerušila jen skladba „Self“ z desky Stín, která však koncepční linii nijak nenarušila. Naopak koncert měl skvělý spád a díky stále se střídajícím hostům nebyla takřka příležitost k vydechnutí. Některé momenty byly vskutku famózní, to například, když se propojil hardcoreový řev Cícy z kapely E.O.S. a rap černošského rappera Henryho D., což mělo naživo ještě větší grády než na desce. Za zmínku stojí i emotivně křehké pasáže, kdy jen za doprovodu akustické kytary Monika Šramlová odzpívala nádhernou „Woman“ a k dotažené, výtečné atmosféře, přispívaly i vhodně zvolená světla, která doslova čarovala společně s hudbou. A když jsem již nakousl technickou stránku, musím též pochválit pana zvukaře za perfektní nazvučení. Tady bylo vážně znát, že všichni dělali maximum, aby tento jedinečný koncert vyšel na 100%. Šance na nápravu nebyla.
[* 2010/negative-face-10-11-2010-praha-futurum_03.jpg *]
Neobvyklé bylo též po více jak roce od vydání desky, kdy stačila získat i cenu Anděla 2009 za nejlepší desku v kategorii hard and heavy, jí také slavnostně pokřtít. No pravda, nebyla k tomu jindy příležitost. Tato slavnostní chvíle musela být v režii Negative Face, taky dostatečně nezvyklá a v roli kmotra se neobjevila žádná známá osobnost, ale doslova francouzský expert přes vína, který album pokřtil pravým francouzským šampaňským. Nikdo ho neznal, nikdo mu nerozuměl, ale o to byl samotný křest zajímavější, čemuž předcházelo i vtipné pantomimické divadlo pana Kellyho (netuším, zda jsem to jméno pochytil správně, ale bylo to vážně vtipné).
Celý příběh zakončil hlavní koncertní část a to bylo sólo pro Moniku Šramlovou a doslova hitovou skladbu „Zahrada emocí“ (jako jediná s českým textem). Vrcholné finále a příjemná tečka. Dále se přidávalo z pět let staré desky Stín, z které zazněly stejnojmenná titulní skladba a song „Whispers“. Matěj Lipský ještě v naději vyvolával Honzu Toužimského, který přislíbil, že po vystoupení v divadle se v závěru koncertu objeví, ale zřejmě mu to nevyšlo. Tudíž skladba „The Way“ zazněla ještě jednou a bez Honzy.
Tenhle koncert splnil takřka všechna očekávání. Představil naživo perfektní desku The Garden Of Wishes a celé vystoupení by šlo zařadit mezi koncert a divadlo, kde všechno klapalo dle perfekcionistické taktovky Matěje Lipského. Vyloženě jsem v závěru litoval, že tohle byla poslední šance tenhle soubor vidět naživo. Dalšího koncertu se nejspíš dočkáme nejdříve někdy za dva roky a dost možná nás bude čekat úplně jiná sestava. O to víc však tento večer zůstane nesmazatelný v paměti.
eA
**Jsou koncerty, u kterých neexistuje možnost – „nemůžu, půjdu příště“. A to zkrátka proto, že žádné příště nebude. To je kouzlo exkluzivních koncertů, které se pak stávají takřka povinností. Držitelé hudební ceny Anděl za album „The Garden Of Wishes“, skupina/projekt Negative Face, připravili jedinečnou příležitost poslechnout si jedno z nejlepších alb loňského roku naživo na jediném a posledním koncertě, po kterém se „Zahrada přání“ uzavře a Negative Face začnou pracovat na novém albu.** Důvod, proč kapela po vydání tak úspěšné desky nevyrazila jí podpořit na koncertní pódia, tkví samozřejmě především v tom, že se s tím ani nepočítalo. Více jak dvacet hostů, kteří se na nahrávce podíleli, bylo jistě jednodušší sezvat na jedno exkluzivní vystoupení a vlastně ani tak se nepodařilo sestavu zkompletovat.