Lidovec versus charita
[* 2010/lidovec-versus-charita_00.jpg <]
**Složme se všichni na ty nebohé, kdož se po volbách již nedostanou do parlamentu. Amen.** Těžko pro blaho národa
soudí se Cyril Svoboda.
Byla by velká rarita,
kdyby obrala jej charita.
Však v hmotné nouzi není zbytí,
pro peníze má on lepší využití.
Kristovi klaněl se již dosti,
přišel čas sloužit hamižnosti.
**Vysvětlení** Cyril Svoboda, bývalý a nynější předseda KDU - ČSL, si krom činnosti politické vydělával i jako právník. Zastupoval například Marii Kaprálkovou a pomáhal jí uplatňovat její restituční nároky. Za jeho služby mu výše zmíněná odkázala v závěti z roku 1992 činžovní dům v pražských Dejvicích v ceně zhruba 50 milionů. Zbytek dědictví tento dokument neřešil. Nicméně v roce 2004 se však tehdy dvaadevadesátiletá Kaprálková rok před svou smrtí rozhodla sepsat závěť novou, v níž vyřešila všechen svůj majetek. Rozdělila jej mezi mezi charitativní organizaci Domov svaté Rodiny, Nadaci Jedličkova ústavu a své vzdálené příbuzné, manžele Aloise a Boženu Kopecké. Svoboda měl podle nové závěti dostat "jen" milion korun. S tím evidentně spokojen nebyl, jelikož novou závěť napadl u soudu. Snažil se neúspěšně dokázat, že Kaprálková před svou smrtí nebyla k právním úkonům duševně způsobilá a k sepsání nové závěti jí donutili Kopečtí. Nicméně spor o majetek s charitou jemu ani straně v předvolební kampani příliš nepomáhal, proto veřejně prohlásil, že se nebude odvolávat. Nebyl by to však Cyril Svoboda, bývalý předseda Legislativní rady vlády, který za poslední roky seděl snad ve vládách všech, ať již byla u moci pravice či levice, aby něco lišáckého nevymyslel. Nesnížil se však na úroveň Petra Nečase a jiných, aby lhal v přímém přenosu. Koneckonců lhaní je v politice i mediální sféře pro nemotorné amatéry. Opravdový mistr dokáže přijít s takovým řešením, aby se Penc nažral, ale koza zůstala celá. Jako vedlejší účastník řízení tu je totiž ještě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jemuž Svoboda svým souhlasem přes advokáta odvolání umožnil. Kdyby totiž byla druhá závěť neplatná, připadl by zbytek majetku Kaprálkové státu. Vyhraje-li tedy stát, vyhraje i Svoboda a prohraje charita samozřejmě. Předseda lidovců se tedy zachoval jako taková Chytrá horákyně. Soudí se, nesoudí se, odvolává se a zároveň i neodvolává. Tím však náš dobrodružný příběh plný zvratů a právních kliček zdaleka nekončí. Na Cyrila Svobodu jsou totiž i chytří novináři krátcí. Když Právo odhalilo jeho mazaný postup, ohradil se, že jde o pokus poškodit KDU-ČSL a svůj souhlas demonstrativně stáhl. Na první pohled to vypadá, že je sporům konec, ale pouze na první pohled. Zákon totiž výslovně říká, že odvolání vedlejšího účastníka není přípustné pouze v případě, že se hlavní účastník vzdá práva na odvolání nebo s odvoláním vyjádří nesouhlas. Ani jedno z toho však Svoboda neudělal. On pouze nejdříve vyjádřil souhlas a pak jej stáhl. Soudci si tedy budou muset poradit s tím, jak si vlastně takové chování vyložit. A nejenom soudci, měli by se nad tím zamyslet i voliči. Třeba Bible zase výslovně říká "Tvá řeč budiž ANO ANO NE NE." Cyril Svoboda však zvládne ANO i NE najednou a zároveň ani jedno. Opravdu virtuózní právnický výkon, ale...u všech rohatých Kalousků...jestli je tohle křesťanská politika v praxi, pak nás všechny chraň ruka Páně, neboť to budeme potřebovat.
**Složme se všichni na ty nebohé, kdož se po volbách již nedostanou do parlamentu. Amen.** Těžko pro blaho národa
soudí se Cyril Svoboda.
Byla by velká rarita,
kdyby obrala jej charita.
Však v hmotné nouzi není zbytí,
pro peníze má on lepší využití.
Kristovi klaněl se již dosti,
přišel čas sloužit hamižnosti.
**Vysvětlení** Cyril Svoboda, bývalý a nynější předseda KDU - ČSL, si krom činnosti politické vydělával i jako právník. Zastupoval například Marii Kaprálkovou a pomáhal jí uplatňovat její restituční nároky. Za jeho služby mu výše zmíněná odkázala v závěti z roku 1992 činžovní dům v pražských Dejvicích v ceně zhruba 50 milionů. Zbytek dědictví tento dokument neřešil. Nicméně v roce 2004 se však tehdy dvaadevadesátiletá Kaprálková rok před svou smrtí rozhodla sepsat závěť novou, v níž vyřešila všechen svůj majetek. Rozdělila jej mezi mezi charitativní organizaci Domov svaté Rodiny, Nadaci Jedličkova ústavu a své vzdálené příbuzné, manžele Aloise a Boženu Kopecké. Svoboda měl podle nové závěti dostat "jen" milion korun. S tím evidentně spokojen nebyl, jelikož novou závěť napadl u soudu. Snažil se neúspěšně dokázat, že Kaprálková před svou smrtí nebyla k právním úkonům duševně způsobilá a k sepsání nové závěti jí donutili Kopečtí. Nicméně spor o majetek s charitou jemu ani straně v předvolební kampani příliš nepomáhal, proto veřejně prohlásil, že se nebude odvolávat. Nebyl by to však Cyril Svoboda, bývalý předseda Legislativní rady vlády, který za poslední roky seděl snad ve vládách všech, ať již byla u moci pravice či levice, aby něco lišáckého nevymyslel. Nesnížil se však na úroveň Petra Nečase a jiných, aby lhal v přímém přenosu. Koneckonců lhaní je v politice i mediální sféře pro nemotorné amatéry. Opravdový mistr dokáže přijít s takovým řešením, aby se Penc nažral, ale koza zůstala celá. Jako vedlejší účastník řízení tu je totiž ještě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jemuž Svoboda svým souhlasem přes advokáta odvolání umožnil. Kdyby totiž byla druhá závěť neplatná, připadl by zbytek majetku Kaprálkové státu. Vyhraje-li tedy stát, vyhraje i Svoboda a prohraje charita samozřejmě. Předseda lidovců se tedy zachoval jako taková Chytrá horákyně. Soudí se, nesoudí se, odvolává se a zároveň i neodvolává. Tím však náš dobrodružný příběh plný zvratů a právních kliček zdaleka nekončí. Na Cyrila Svobodu jsou totiž i chytří novináři krátcí. Když Právo odhalilo jeho mazaný postup, ohradil se, že jde o pokus poškodit KDU-ČSL a svůj souhlas demonstrativně stáhl. Na první pohled to vypadá, že je sporům konec, ale pouze na první pohled. Zákon totiž výslovně říká, že odvolání vedlejšího účastníka není přípustné pouze v případě, že se hlavní účastník vzdá práva na odvolání nebo s odvoláním vyjádří nesouhlas. Ani jedno z toho však Svoboda neudělal. On pouze nejdříve vyjádřil souhlas a pak jej stáhl. Soudci si tedy budou muset poradit s tím, jak si vlastně takové chování vyložit. A nejenom soudci, měli by se nad tím zamyslet i voliči. Třeba Bible zase výslovně říká "Tvá řeč budiž ANO ANO NE NE." Cyril Svoboda však zvládne ANO i NE najednou a zároveň ani jedno. Opravdu virtuózní právnický výkon, ale...u všech rohatých Kalousků...jestli je tohle křesťanská politika v praxi, pak nás všechny chraň ruka Páně, neboť to budeme potřebovat.