Jak svět přichází nejen o básníky, ale též o Židy...?
[* 2010/jak-svet-prichazi-nejen-o-basniky-ale-tez-o-zidy_00.jpg <]
**Dvě události zahýbaly v uplynulém týdnu světem: Mírotvorná schůzka premiéra Izraele Binjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse ve Washingtonu v předvečer Nového roku Roš hašana 5771 a návštěva libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v Itálii u příležitosti druhého výročí podepsání italsko-libyjské smlouvy o přátelství.** Jako první, co nechal Kaddáfí udělat bylo, že vztyčil v zahradě libyjského velvyslanectví v Římě svůj luxusní beduínský stan, aby v něm nocoval.Upoutal také dovezením 30 čistokrevných berberských koní, kteří se zúčastnili přehlídky ušlechtilých ras koní chovaných italskými karabiniéry. S Berlusconim se Kaddáfí setkal až večer po setmění, protože respektuje pravidla probíhajícího muslimského postního měsíce ramadánu. Současný šéf Bílého domu Barack Obama je zastáncem takzvaného "two-state solution" neboli řešení v podobě dvou samostatných států: Izraele a Palestiny. Jak dlouho by však tyto územní celky trvaly, o tom nikdo nepřemýšlí. A hlavně o tom, jak dlouho by židovský stát vydržel být většinově židovský. Perspektivy jedné setiny území v arabských smrtících kleštích jsou na pováženou. Nechá svět zahynout před Bohem vyvolenému národu? Velký skandál vyvolal libyjský vůdce, když během své oficiální návštěvy v Římě prohlásil, že by Evropa měla konvertovat k islámu. Libyjský předák měl rovněž přednášku o výhodách islámu před asi 200 mladými ženami. Vybraným dívkám dal každé 50 eur, aby mu naslouchaly. Chování Kaddáfiho není ničím výjimečným. Nedávno přece prohlásil: “Proč umírat za islám? Nepotřebujeme už teroristy ani sebevražedné atentátníky. Přes 50 milonů muslimů v Evropě ji sami změní za pár desítek roků na islámský kontinent…” A co židovský stát...? Jak zaznamenal zpravodajský server Arutz Sheva, Izrael má podle nejnovějšího sčítání lidu přes 7 262 000 obyvatel, z toho je skoro 80 procent Židů a asi milion lokálních Arabů, resp. Palestinců. Přestože se Židé doživají v průměru 80 let, jejich počet klesá; porodnost izraelských Arabek je kolem čtyř dětí, Židovek asi poloviční… Podle zprávy z Jewish People Policy Planning Institute je na světě stále méně Židů. Za posledních zbruba třicet roků se počet Židů zmenšil o 2,24 miliony. Výjimku tvoří Izrael. Dnes žije mimo sedmimilionový Izrael přes 7,76 milionů Židů, ale v roce 1980 to bylo až 10 milionů. Z necelých šesti milionů amerických Židů se už asimilovala skoro polovina, což znamená, že každý druhý Žid tam nepraktikuje svou víru a ztratil spojení s židovským dědictvím. Hlavní příčinou jsou smíšená manželství. Výsledkem pak je stav, kdy umírá více Židů, než se rodí. V roce 2007 se rozhodlo svého občanství vzdát 867 Izraelců, což je o 12 % víc, než v roce 2006. Většina žádostí o vyvázání ze státoobčanského svazku přišla od Izraelců, žijících v západních zemích, zejména v Německu a Nizozemsku. Počet Židů v diaspoře se během roku zmenšil o 150 tisíc... Výzkumníci institutu zjistili, že židovskou populaci v diaspoře lze rozdělit do dvou skupin – zbožné obyvatele s rostoucím pocitem vztahu k Izraeli a nezbožné obyvatele, kteří mají vysokou míru nenáboženských sňatků a oslabující vztah k judaismu a Izraeli. Výzkum ukázal, že asi polovina všech Židů na světě žije v pouhých pěti městských oblastech – v New Yorku, Los Angeles, Jeruzalémě, Tel Avivu a Haifě. (Kdysi jsem měl tu čest, že jsem psal šest televizních scénářů pro dokumentární seriál režiséra Františka Mudry "Z loveckého zápisníku". A tehdy mi moudrý pan profesor přes floru a faunu řekl: "Lesy jsou stejně vyčerpatelný přírodní zdroj jako uhlí nebo ropa. Žádný nově vysazený les nedosáhnhe takové kvality jako ten předcházející, až se zásluhou zhoršujících se životních podmínek lidstvo může dožít zcela degenerovaného lesního porostu...") Podle organizace Nefesh B’Nefesh přicestovalo do Izraele za poslední dva roky 2200 nových olim (židovských přistěhovalců) jen ze Severní Ameriky. Jsou z 21 různých států USA a dvou provincií Kanady. Nejstaršímu z nich je 87 let a nejmladšímu dva měsíce. Své domovy našli v komunitách po celém Izraeli, včetně velkých měst Jeruzaléma, Tel Avivu a Haify, menších měst jako jsou Bet Šemeš, Safed a Rechovot, stejně jako v malých obcích a kibucech. A také v nově budovaných židovských osadách na Západním břehu Jordánu. Oficiální statistiky přesto ukazují, že židovské přistěhovalectví do Izraele je nyní na 20ročním minimu. V loňském roce přišlo do Izraele na 20 tisíc olim z neuvěřitelných 100 zemí; třetina z republik bývalého Sovětského svazu, 19 % z Etiopie, 15 % ze Severní Ameriky, 14 % z Francie, 8 % z Latinské Ameriky a 3 % z Velké Británie a dalších zemí západní Evropy. Snižující se počet Židů ve světě vyrovnávají noví zájemci o judaismus nebo spíš o ekonomické výhody, které jim poskytuje Izrael. Patří k nim zejména ti, kdo se označují za potomky ztracených izraelských kmenů ze zemí tzv. třetího koše. V Kanadě by museli žádat o status uprchlíka jako čeští Romové. V Nigérii se proto několik tisíc členů kmene Ibo hlásí k pokolení Dan a chtějí vycestovat do Izraele. Stejně tak se děje v Jižní Africe, kde se asi 70 000 členů kmene Lemba se hlásí k židovství a zvláště ke kněžskému pokolení Cohenů. Uganda zase tvrdí, že má 600 členů z pokolení, jehož jméno znamená „Žid“ a byli pro svou víru pronásledováni. Etiopie má zase 14 tisíc členů kmene Falašmura, označující se jako „Beta Izrael“ a chtějí též do Izraele. V Indii žije zase 7000 potomků z pokolení Manases a byli uznáni za příslušníky judaismu. V Číně, v regionu Kaifeng, je asi tisíc lidí, kteří sice vypadají jako Číňané, ale praktikují příkazy judaismu. Jejich kořeny sahají do 8. století, do Iráku a Persie. Stejně tak je to i v Portugalsku, kde na severu země žije několik desítek tisíc údajných potomků marranů. Snad nejvíc naděje pro demografii Izraele plyne ze Španělska a hlavně z Brazílie. V Palma na Mallorce žije asi 20 000 potomků Židů, pronásledovaných v době inkvizice. V Brazílii jsou tisíce potomků, vyhnaných ze Španělska a Portugalska v 15. st. Také oni chtějí vycestovat do židovského státu… Zkrátka, bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka nic… Říkají Izraelci s 33 tisíci dolary HDP na obyvatele a mají na mysli holocaust i arabskou nenávist. Ovšem co bude za půl století se státem Izrael? Není současné jednání premiéra Netanjahua s prezidentem Palestinské správy Abbásem zbytečné? Navíc Abbás a jeho al-Fatáh vládne jen Západnímu břehu Jordánu, tedy Judeji a Samaří. Ne Pásmu Gaza. Je pravděpodobné, že nakonec vzniknou místo tolik oplakávané Palestiny dva ministáty - Fatáhstan a Hamástan… Hamás, jenž připravil Fatáh o politickou moc nad Pásmem Gazy po krvavých srážkách loni v létě, tvrdí, že předseda Palestinské správy Mahmúd Abbás a premiér Salam Fajjád jako zrádci spolupracují s Izraelem ve snaze Hamás oslabit. „Řekni mi, jací jsme Židé? Co mám společného s Židovkou z Turecka, která je stejně jako já občankou Izraele, ale nedomluvíme se žádným jazykem! Co mají se mnou společného Židovky z Buchary a Maroka, ze Sibiře a Etiopie? Mluví jinak, oblékají se jinak, dětem vyprávějí úplně jiné pohádky než já! Nejblíž tady k sobě mají přece palestinští Židé s Araby!“ říká hrdinka Ráchel z mého románu Krev pod obojí. "Už dnes je v izraelském Knessetu několik arabských stran, co bude za pár desítek roků…? Moudří Židé říkají, že kdyby Arabové nechali Izrael na deset roků v klidu a míru, bez raket kasámů a sebevražedných atentátů, že by se židovský stát svými vnitřními rozpory zlikvidoval sám. Necelých dvacet procent ortodoxních Židů proti zbytku agnostiků, starousedlíci proti novým přistěhovalcům…" řekl mi trpce nerománový Peter Bachrach z Haify, podplukovník izraelské armády v záloze. "Osmdesát procent nevěřících Izraelců se musí podřizovat 613 příkazům Tóry, noví přistěhovalci mají levnější byty, auta či školné, mají zajištěnu práci, kdo chce bojovat v izraelské armádě, může být Židem i bez konvertování či dokladů, že se narodil z židovské matky. To vše vzbuzuje nevraživost mezi Židy, rodí se latentní antagonismus..." Těžko říct, jak je tato spekulace blízká realitě. Svět roku 2050 (5821) ukáže, kdo měl pravdu. Evropa má být už celá islámská… Začátek nového židovského roku Roš hašana 5771 zatím vypadá pro Izrael slibně. Připadá na první den židovského měsíce tišri a je prvním dnem židovského kalendářního roku. Je počátkem deseti dnů pokání (Jamim nora'im), které vyvrcholí na Jom Kipur - Den smíření. Jedním z nejvýznamnějších prvků tradiční bohoslužby je troubení na šofar, beraní roh. Židovský Nový rok, na rozdíl od Jom kipuru se neobejde bez svátečních jídel. Med a jablka symbolizují naději a tradiční novoroční pozdrav Šana tova u-metuka, tedy sladký nový rok. Kéž by platilo, jak na Nový rok, tak po celý rok. Snad se nevyplní čerstvé hrozby Hamásu. Inu, svět nepřichází jen o básníky, ale též o Židy... Nic tomu nezabrání ani pospubertální nápady, mezi které patří "neprodyšné obklíčení Palestiny mezinárodní vojenskou silou". A ví ten, kdo tohle navrhuje, že ona Palestina se skládá ze Samaří a Judeje pod velením al-Fatáhu a Pásma Gazy pod diktandem Hamásu? A že obě tato území jsou od sebe vzdálená na dvě stě kilometrů? Jak by asi tento naivní adolescent chtěl "systematicky vyčistit dům od domu od zbraní a teroristů". S teroristy jednat podle mezinárodního práva konečně jako s teroristy. A jak poznat toho skutečného teroristu? A jak zabavit veškerý majetek Hamásu bez Rady bezpečnosti OSN, když onen majetek darovaly donorské konference ve výši 7,5 miliardy USD. Jak zkrátka zrealizovat utopii, co trvá už přes šedesát roků...? Špičoví generálové Izraele asi nečetli famózní rady českých blogerů. Naposled se podobně trapněkasal předseda Sněmovny ČR Vlček a trhl si jen osudu... převzato z olser.cz
**Dvě události zahýbaly v uplynulém týdnu světem: Mírotvorná schůzka premiéra Izraele Binjamina Netanjahua a palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse ve Washingtonu v předvečer Nového roku Roš hašana 5771 a návštěva libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v Itálii u příležitosti druhého výročí podepsání italsko-libyjské smlouvy o přátelství.** Jako první, co nechal Kaddáfí udělat bylo, že vztyčil v zahradě libyjského velvyslanectví v Římě svůj luxusní beduínský stan, aby v něm nocoval.Upoutal také dovezením 30 čistokrevných berberských koní, kteří se zúčastnili přehlídky ušlechtilých ras koní chovaných italskými karabiniéry. S Berlusconim se Kaddáfí setkal až večer po setmění, protože respektuje pravidla probíhajícího muslimského postního měsíce ramadánu. Současný šéf Bílého domu Barack Obama je zastáncem takzvaného "two-state solution" neboli řešení v podobě dvou samostatných států: Izraele a Palestiny. Jak dlouho by však tyto územní celky trvaly, o tom nikdo nepřemýšlí. A hlavně o tom, jak dlouho by židovský stát vydržel být většinově židovský. Perspektivy jedné setiny území v arabských smrtících kleštích jsou na pováženou. Nechá svět zahynout před Bohem vyvolenému národu? Velký skandál vyvolal libyjský vůdce, když během své oficiální návštěvy v Římě prohlásil, že by Evropa měla konvertovat k islámu. Libyjský předák měl rovněž přednášku o výhodách islámu před asi 200 mladými ženami. Vybraným dívkám dal každé 50 eur, aby mu naslouchaly. Chování Kaddáfiho není ničím výjimečným. Nedávno přece prohlásil: “Proč umírat za islám? Nepotřebujeme už teroristy ani sebevražedné atentátníky. Přes 50 milonů muslimů v Evropě ji sami změní za pár desítek roků na islámský kontinent…” A co židovský stát...? Jak zaznamenal zpravodajský server Arutz Sheva, Izrael má podle nejnovějšího sčítání lidu přes 7 262 000 obyvatel, z toho je skoro 80 procent Židů a asi milion lokálních Arabů, resp. Palestinců. Přestože se Židé doživají v průměru 80 let, jejich počet klesá; porodnost izraelských Arabek je kolem čtyř dětí, Židovek asi poloviční… Podle zprávy z Jewish People Policy Planning Institute je na světě stále méně Židů. Za posledních zbruba třicet roků se počet Židů zmenšil o 2,24 miliony. Výjimku tvoří Izrael. Dnes žije mimo sedmimilionový Izrael přes 7,76 milionů Židů, ale v roce 1980 to bylo až 10 milionů. Z necelých šesti milionů amerických Židů se už asimilovala skoro polovina, což znamená, že každý druhý Žid tam nepraktikuje svou víru a ztratil spojení s židovským dědictvím. Hlavní příčinou jsou smíšená manželství. Výsledkem pak je stav, kdy umírá více Židů, než se rodí. V roce 2007 se rozhodlo svého občanství vzdát 867 Izraelců, což je o 12 % víc, než v roce 2006. Většina žádostí o vyvázání ze státoobčanského svazku přišla od Izraelců, žijících v západních zemích, zejména v Německu a Nizozemsku. Počet Židů v diaspoře se během roku zmenšil o 150 tisíc... Výzkumníci institutu zjistili, že židovskou populaci v diaspoře lze rozdělit do dvou skupin – zbožné obyvatele s rostoucím pocitem vztahu k Izraeli a nezbožné obyvatele, kteří mají vysokou míru nenáboženských sňatků a oslabující vztah k judaismu a Izraeli. Výzkum ukázal, že asi polovina všech Židů na světě žije v pouhých pěti městských oblastech – v New Yorku, Los Angeles, Jeruzalémě, Tel Avivu a Haifě. (Kdysi jsem měl tu čest, že jsem psal šest televizních scénářů pro dokumentární seriál režiséra Františka Mudry "Z loveckého zápisníku". A tehdy mi moudrý pan profesor přes floru a faunu řekl: "Lesy jsou stejně vyčerpatelný přírodní zdroj jako uhlí nebo ropa. Žádný nově vysazený les nedosáhnhe takové kvality jako ten předcházející, až se zásluhou zhoršujících se životních podmínek lidstvo může dožít zcela degenerovaného lesního porostu...") Podle organizace Nefesh B’Nefesh přicestovalo do Izraele za poslední dva roky 2200 nových olim (židovských přistěhovalců) jen ze Severní Ameriky. Jsou z 21 různých států USA a dvou provincií Kanady. Nejstaršímu z nich je 87 let a nejmladšímu dva měsíce. Své domovy našli v komunitách po celém Izraeli, včetně velkých měst Jeruzaléma, Tel Avivu a Haify, menších měst jako jsou Bet Šemeš, Safed a Rechovot, stejně jako v malých obcích a kibucech. A také v nově budovaných židovských osadách na Západním břehu Jordánu. Oficiální statistiky přesto ukazují, že židovské přistěhovalectví do Izraele je nyní na 20ročním minimu. V loňském roce přišlo do Izraele na 20 tisíc olim z neuvěřitelných 100 zemí; třetina z republik bývalého Sovětského svazu, 19 % z Etiopie, 15 % ze Severní Ameriky, 14 % z Francie, 8 % z Latinské Ameriky a 3 % z Velké Británie a dalších zemí západní Evropy. Snižující se počet Židů ve světě vyrovnávají noví zájemci o judaismus nebo spíš o ekonomické výhody, které jim poskytuje Izrael. Patří k nim zejména ti, kdo se označují za potomky ztracených izraelských kmenů ze zemí tzv. třetího koše. V Kanadě by museli žádat o status uprchlíka jako čeští Romové. V Nigérii se proto několik tisíc členů kmene Ibo hlásí k pokolení Dan a chtějí vycestovat do Izraele. Stejně tak se děje v Jižní Africe, kde se asi 70 000 členů kmene Lemba se hlásí k židovství a zvláště ke kněžskému pokolení Cohenů. Uganda zase tvrdí, že má 600 členů z pokolení, jehož jméno znamená „Žid“ a byli pro svou víru pronásledováni. Etiopie má zase 14 tisíc členů kmene Falašmura, označující se jako „Beta Izrael“ a chtějí též do Izraele. V Indii žije zase 7000 potomků z pokolení Manases a byli uznáni za příslušníky judaismu. V Číně, v regionu Kaifeng, je asi tisíc lidí, kteří sice vypadají jako Číňané, ale praktikují příkazy judaismu. Jejich kořeny sahají do 8. století, do Iráku a Persie. Stejně tak je to i v Portugalsku, kde na severu země žije několik desítek tisíc údajných potomků marranů. Snad nejvíc naděje pro demografii Izraele plyne ze Španělska a hlavně z Brazílie. V Palma na Mallorce žije asi 20 000 potomků Židů, pronásledovaných v době inkvizice. V Brazílii jsou tisíce potomků, vyhnaných ze Španělska a Portugalska v 15. st. Také oni chtějí vycestovat do židovského státu… Zkrátka, bude-li nás víc, nebudeme se bát vlka nic… Říkají Izraelci s 33 tisíci dolary HDP na obyvatele a mají na mysli holocaust i arabskou nenávist. Ovšem co bude za půl století se státem Izrael? Není současné jednání premiéra Netanjahua s prezidentem Palestinské správy Abbásem zbytečné? Navíc Abbás a jeho al-Fatáh vládne jen Západnímu břehu Jordánu, tedy Judeji a Samaří. Ne Pásmu Gaza. Je pravděpodobné, že nakonec vzniknou místo tolik oplakávané Palestiny dva ministáty - Fatáhstan a Hamástan… Hamás, jenž připravil Fatáh o politickou moc nad Pásmem Gazy po krvavých srážkách loni v létě, tvrdí, že předseda Palestinské správy Mahmúd Abbás a premiér Salam Fajjád jako zrádci spolupracují s Izraelem ve snaze Hamás oslabit. „Řekni mi, jací jsme Židé? Co mám společného s Židovkou z Turecka, která je stejně jako já občankou Izraele, ale nedomluvíme se žádným jazykem! Co mají se mnou společného Židovky z Buchary a Maroka, ze Sibiře a Etiopie? Mluví jinak, oblékají se jinak, dětem vyprávějí úplně jiné pohádky než já! Nejblíž tady k sobě mají přece palestinští Židé s Araby!“ říká hrdinka Ráchel z mého románu Krev pod obojí. "Už dnes je v izraelském Knessetu několik arabských stran, co bude za pár desítek roků…? Moudří Židé říkají, že kdyby Arabové nechali Izrael na deset roků v klidu a míru, bez raket kasámů a sebevražedných atentátů, že by se židovský stát svými vnitřními rozpory zlikvidoval sám. Necelých dvacet procent ortodoxních Židů proti zbytku agnostiků, starousedlíci proti novým přistěhovalcům…" řekl mi trpce nerománový Peter Bachrach z Haify, podplukovník izraelské armády v záloze. "Osmdesát procent nevěřících Izraelců se musí podřizovat 613 příkazům Tóry, noví přistěhovalci mají levnější byty, auta či školné, mají zajištěnu práci, kdo chce bojovat v izraelské armádě, může být Židem i bez konvertování či dokladů, že se narodil z židovské matky. To vše vzbuzuje nevraživost mezi Židy, rodí se latentní antagonismus..." Těžko říct, jak je tato spekulace blízká realitě. Svět roku 2050 (5821) ukáže, kdo měl pravdu. Evropa má být už celá islámská… Začátek nového židovského roku Roš hašana 5771 zatím vypadá pro Izrael slibně. Připadá na první den židovského měsíce tišri a je prvním dnem židovského kalendářního roku. Je počátkem deseti dnů pokání (Jamim nora'im), které vyvrcholí na Jom Kipur - Den smíření. Jedním z nejvýznamnějších prvků tradiční bohoslužby je troubení na šofar, beraní roh. Židovský Nový rok, na rozdíl od Jom kipuru se neobejde bez svátečních jídel. Med a jablka symbolizují naději a tradiční novoroční pozdrav Šana tova u-metuka, tedy sladký nový rok. Kéž by platilo, jak na Nový rok, tak po celý rok. Snad se nevyplní čerstvé hrozby Hamásu. Inu, svět nepřichází jen o básníky, ale též o Židy... Nic tomu nezabrání ani pospubertální nápady, mezi které patří "neprodyšné obklíčení Palestiny mezinárodní vojenskou silou". A ví ten, kdo tohle navrhuje, že ona Palestina se skládá ze Samaří a Judeje pod velením al-Fatáhu a Pásma Gazy pod diktandem Hamásu? A že obě tato území jsou od sebe vzdálená na dvě stě kilometrů? Jak by asi tento naivní adolescent chtěl "systematicky vyčistit dům od domu od zbraní a teroristů". S teroristy jednat podle mezinárodního práva konečně jako s teroristy. A jak poznat toho skutečného teroristu? A jak zabavit veškerý majetek Hamásu bez Rady bezpečnosti OSN, když onen majetek darovaly donorské konference ve výši 7,5 miliardy USD. Jak zkrátka zrealizovat utopii, co trvá už přes šedesát roků...? Špičoví generálové Izraele asi nečetli famózní rady českých blogerů. Naposled se podobně trapněkasal předseda Sněmovny ČR Vlček a trhl si jen osudu... převzato z olser.cz
Izrael